Blanko, ačkoliv byl můj porod úplně jiný než tvůj, tak chápu (nebo si aspoň myslím, že chápu), jak se cítíš. Asi by mi na tvém místě taky něco chybělo. Já jsem si při porodu užila bolesti až až, ale ten úžasný pocit euforie a pýchy na to, co jsem dokázala, mi to zcela vynahradil.
Jasně, že zdraví dítěte je přednější, to snad ani není třeba psát.
Ale třeba pro mě osobně to byla úžasná zkušenost, vlastním přičiněním přivést dítě na svět: nadřela jsem se u toho, ale bylo to krásné.
Možná to píšu trochu zmateně, ale chtěla jsem tě jenom podpořit. Přeju tobě i Anežce jen to nejpší, a hlavně aby se ti dušička brzo uzdravila :-)
Předchozí