Přidat názor k článku Jak jsem rodila nerodila

Milá Blanko a všechny ostatní, co jste si představovaly porod jinak. I porod bez císařského řezu si mnohá plánuje jinak. Taky jsem si myslela, že tím svým plánem něco zmůžu. Protože jsem cimprlína, s blížícím se dnem D jsem si usmyslela, že rodit budu v epidurální analgezii, ketrou v té "mé" porodnici nabízí. Kontrakce začaly kolem půl šesté ráno s odchodem hlenové zátky. Zpočátku byly po 10 i 15 minutách a tak jsem si řekla, že to třeba budou jen poslíčci, manžela poslala s klidem do práce se slovy, že jsou přece telefony a když tak se ozvu. A začala si psát dobu kontrakcí, zkontrolovala tašku do porodnice, co kdyby.... Kolem poledne, kdy kontrakce byly asi po 5 minutách jsem zavolala manželovi, že asi se pojedeme do porodnice podívat- pro jistotu. Dorazili jsme kolem druhé odpoledne, po vyšetření a monitoru mi paní doktorka řekla, že domů mne již nepustí, že s takovým nálezem bych taky mohla porodit doma, a že malá bude na světě tak do sedmé večer. Bylo 14.30, když nás sestřička odvedla na pokoj a v 15.20 jsem už držela malou v náručí. Na prvorodičku to byl tedy fofr a na nějakou analgezii nebyl vůbec čas. Díky překotnému porodu byla bolest sice kratší, než u jiných maminek, které si jí užijí i 12 hodin a více, ale zato přechod od snesitelné k té kruté byl rychlý až šokující a nějaká euforie těsně po porodu, jak jí znám z vyprávění kamarádek.... to se vůbec nekonalo. Ale nemyslete si, nestěžuji si. Prostě takhle to pro mne a miminko bylo nejlepší a proto se to tak stalo. Iva