Chtela jsem to fakt cely precist, ale je toho moc :-)
Taky jsem rodila cisarem, chodila cvicit, na kurzy apod. Dite bylo KP uz od 29. tydne a proste se neotocilo, dr. mi nedaval moc sanci uz tehdy, bylo proste velky a melo malo mista. Taky zastavam nazor, ze kdyby me dr. nenechala od 6 mesice lezet doma a mohla jsem se hybat, ze by mozna malej nezustal KP, jenze to nemuzu vedet. Taky mi bylo smutno, ze neporodim normalne, bala jsem se operace (pro me neni cisar porod, ale operace), ALE
-kdybych rodila pred 100 lety, pravdepodobne by jeden z nas neprezil nebo by byl malej postizenej, mel velkou hlavu a zadeckem a pak velkou hlavou by neprosel
-nikdy bych neriskovala zivot svuj ani sveho ditete dobrovolne, proto i ja jsem sla dopredu do nemocnice, at se mi jakkoliv nechtelo
-taky mi slibili, ze manzel bude moct byt s malym na sale, nakonec mu ho jen ukazali, s kojenim to bylo spatny, nechtel pit, nikdo mi neporadil
-jizva bolela prvni den strasne, pri prvnim povinnym vstavani jsem omdlela
ALE jsem strasne vdecna za tuto moznost, kaslu na to, ze jsem sve dite nevidela hned, hlavne, ze se na nej muzu divat ted, coz by bez SC mozna nebylo mozne.
Takze dekuji doktorum v CB, ze mi napomohli se spravne rozhodnout a hlavne, ze mam krasneho a zdraveho syna.
Marta
Předchozí