Přidat názor k článku Žijí s námi bigoši

Puberta v 17 letech je asi nejtěžším životním úsekem a i když jsem o tom sama přesvědčená, nejsem schopna zvládat stres, který s dospíváním mého syna souvisí. Výhružky, že si vezme život kvůli škole, kvůli mně, kvůli situaci v rodině..., pak kouření, pak alkohol a muzikantské manýry (noční příchody domů, špatná strava - je vegetarián a nemá ve městě co jíst) jsou na denním pořádku. Nejde tedy jen o úsměvné situace, nad kterými se dá mávnout rukou a s jistotou říct, že z toho vyroste. Někde se prostě stala chyba a já nevím kde. Tuším jen, že nás čeká ještě hodně těžkých dohadů, slovních bojů a kdoví...už se několikrát i nepříjemně ohnal svou roztomilou tlapičkou...