Přidat názor k článku Je existence výchovně náročných dětí fáma?

Mám doma dva takové raubíře. Od malinka málo spali a stále vyžadovali maximální pozornost. Škola jim jde sama, hrají na klavír. Starší syn se postupem času zklidnil až do opačného extrému (lenost, nezájem). Nedokáže však třeba s ničím počkat. Nutí mě řešit věci i když jsem třeba na WC. Ale to ještě zvládám.
Mladší syn však nezvládá jakýkoliv tlak (když po něm chci něco udělat, když trochu zaspí a musí s sebou hodit, aby stihnul školu, když mu peru jeho oblíbené kalhoty). Ječí na mě, že mu třeba ty kalhoty musím okamžitě dát, že jinak do školy nepůjde. Pak začne házet různé věci kolem sebe(i po mně)a odpor vyvrcholí prohlášením, že uteče z domu a že cestou skočí pod první auto. Nevím, jestli ho mám násilím držet doma (aby si něco opravdu neudělal) nebo jestli ho mám nechat jít. A kam tohle může vést až přijde puberta?