Přidat názor k článku Jak jsem rodila nerodila

Lorino, ja si nezlobim na nekoho pokud ten nekdo neni sprosty nebo kruty, tak na tebe urcite ne:-). Jsi skvely priklad toho, ze to, co cloveka neznici, ho posili a priblizi k moudrosti. Je zcela jiste, ze vsichni porodni pribehy se stasnym koncem jsou malickosti v porovnani s temi, ktere nasledovali tydne s miminkem v JIPce nebo neco jeste horsiho. Ne zeby cteni takovych pribehu pro nekoho bylo utechou (nedavno mela jsem uz pokrk banalni nemocnosti syna a urcite mne neutesil fakt, ze v tu dobu moji kolegyne umiral manzel na rakovinu). Ale urcite k jiste vdecnosti k osudu dovedou.
Ale i presto si myslim, ze Blanka udelala dobre ze to ze sebe pisemne dala ven. Vlastne vedle sveho zklamani mela i tu drsnou zkusenost jako kazda matka po neplanovanem CS - strach o zivot ditete a svoji bezmoc v tom okamziku. Jeji pocit zklamani ze sebe dost pravdepodobne se odvije od teto chvili. Vykecat se pomaha. Jakekoliv vypraveni o sve zkusenosti pomaha se od nej abstrahovat a vysvobodit se a zeny maji vyhodu, ze k tomu prijdou snadnej. Se sve zkusenosti vim, ze z 30 posluchacek mirne drsneho porodniho pribehu kolem 25 reklo neco, co skutecne pomohlo.
Take jako tema to neni spatne. Zcela jiste, neni nic tezkeho pro lekare nebo PA, jak komunikovat s matkou, ktere se narodilo dite nedonesene, postizene ci mrtve. Ale z druhe strany myslim ze pro budouci Blanky by hodne pomohlo, aby o jeji pribehu vice lidi se zamyslelo. Ve skutku stacilo ji jen vcas s ni promuluvit: "udelala jsi vse, co bylo v tvych silech", "byla jsi skvela, jine to meli zadarmo", "to je take tvoje zasluha, ze vse dobre dopadlo", a podobne veci, a zivot by sel dal, aniz by Blanka se rozebirala ve svych citech.