Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Má něco s jedním pánem

Simčo, zdá se mi, že vidíš věci trochu jednoduše.

Samozřejmě se ta záležitost týká obou, já ale nemůžu hodnotit stanovisko chlapa, jsem ženská. Netvrdím, že on v tom nejede, že je svatoušek. Například co se týká Kobzanové, tak tam usuzuju jen z toho, co jsem viděla v televizi, jak se ona vyjadřovala k té záležitosti a podobně. A vyjadřovala se právě jako mrcha, která se nezastaví před ničím a jde jí jen a jen o vlastní prospěch - vlastně podobně jak ty doporučuješ :

""...Tahle doba je tvrdá,proto musí být tvrdí i lidi a jít si za svým."

No a o to tady právě jde. Tvrdě si šla za svým bez ohledu na to, že za tím zůstala opuštěná těhotná ženská a pak i dítě bez otce. Můj staromódní názor je, že to se prostě nedělá. Jasně, Kobzanová je taková povaha, že kdyby se to stalo jí, asi se snadno otřepe a jde dál, a hlavu si nedělá. Ale to je v pořádku? Je tím lepší než ta druhá, co se pro toho mizeru trápí? Podle mě to je spíš znak povrchnosti...i když jistě nesmí to být krajnosti...

A tohle je tedy vůbec perla:

"Pokud opustí ženu,která je těhotná nebo mají děti,tak to přeci neni vina té či oné sekretářky nebo slečny,která to s ním třeba ani nemyslí vážně.
Pro tu slečnu to může být třeba jen přechodné období.Chce,aby se o ní někdo staral a hýčkal jí. Nebo si jen řekne,to jsem zvědavá jestli zabere."

No, ta manželka patrně taky chce někoho, kdy by ji hýčkal, nebo snad ne? V delším vztahu si ovšem lidi i přes snahu tomu zabránit zevšední, musí řešit problémy, přijdou krize...a najednou se objeví ta chudinka mladá, co ani neví, jestli to s ním myslí vážně ...

Nevím, Simi, jestli jsi to zažila, možná ano, ale podle tvých černobílých názorů soudím, že ne...třeba jenom nebereš věci tak vážně a prostě jdeš za svým...jenže i přesto je trochu mimo tvrdit, že je to správně...to se zeptej svých dětí, pokud je máš, jestli tím okamžikem rozvodu je vše vyřízené i pro ně... (pro informaci - já nejsem rozvedená a nikdy jsem nebyla).

A problém, o kterém se mluví je právě ten, že to dnes většina lidí bere jako ty - prostě žádný problém, dělám, co mi vyhovuje, a co zůstane po mně mě zas tak moc nezajímá..rozhodně ne natolik, abych se ve svých požitcích omezoval...nebo si snad dělal výčitky...

No, já to nezměním, bohužel to tak je a nezbývá než s tím počítat, ale i nadále budu podobné ženské považovat za mrchy a chlapy za mizery...a divit se, že jsou lidé, co to považují za správné...