If, v mnoha věcech co píšeš máš určitě pravdu. Ale já k malému stávám už 11 měsíců noc co noc snad 100x. Jakmile začne plakat, tak reaguju. Každá matka pozná z pláče svého dítěte, jestli jde jen o rozmar a nebo ho něco trápí. Malej vždy nasadí strašlivý ječák. A já samozřejmě reaguju. Pohladím, dám cumel, nemuvím!!! On se vždy utiší. Ale byli chvíle a jsou, kdy si ten cumel nenechá dát a prostě ho zahodí a ječí a ječí a spoléhá na to, že maminka rychle zareaguje a bude se mu věnovat. Tak to je právě ta chvíle, kdy ho opravdu nechám plakat a snažím se ho utišit tím, že na něj chlácholivě mluvím.
Pak nastala doba, kdy se v noci stavěl a nedal si pokoj a to dokázal prostát v postýlce i ty 4 hodiny. Volal na nás a házel po nás cumela prostě si chtěl hrát. Bylo vidět, že mu nic neschází a jen se baví. Museli jsme ho naučit to, že noc je na spaní a na hraní je den. Mám ještě další dvě děti a nezvládala jsem už být celé noci vzhůru a pak se ještě věnovat rodině se třemi dětemi!!!
Přišlo na řadu stěhování, nás rodičů, do obýváku. Doufám, že to zabere a budeme se moci brzy vrátit do ložnice.
Myslím si, že ve věku 1 roku, už dítě chápe spoustu věcí:-)) To bylo vidět i na tom, že když s postýlky vyhodil cumel, tak já ho hned hledala a malej se naučil cumel zahazovat a čekal na to až ho budu sbírat.
Myslím si, že článek je napsaný tak ,jak bych řekla, jako polotovar, a každý kdo chce tuhle metodu vyzkoušet ho musí přizpůsobit sobě, svým podmínkám a hlavně svému dítěti.
Vždyť každé dítko je jiné a jinak reaguje. Některé děti reagují tak, že za dva dny spí jak nemluvňátka a některým to trvá dlouho. No a v našem případě byl malej docela neuřvatelnej. A zabralo, aspoň doufám, odstěhování se na chvíli pryč:-)))
Alča
Předchozí