If, opravdu si nemyslím, že mám své synky ráda méně něž ty svou holčičku jen proto, že chci, abychom se všichni vyspali. Opravdu jsem si je nepořizovala jako panenku na hraní, to mě rozesmálo. Starší syn se prostě do 18 měsíců neprobudil NIKDY méně často než 5-6x (a to byly dobré noci, během těch horších jsme vstávali po 20 minutách), a to se myslím opravdu nedá přisuzovat zubům, žízni atd., ale jednalo se pouze o zlozvyk. Opravdu si myslím, že příspěvek je spíš určen mamkám s chronickými nespavci než někomu, kdo vstává 3-4x za noc. Ale to by nám asi spíš řekla autorka.
U nás prostě bylo učení dítěte spánku tak jednoduché, že jsem nikdy nezapochybovala o tom, že to bylo správné. Kdyby synek proplakal týden, asi bych to vzdala. U menšího stačilo jen odstěhovat ho do jiného pokoje - evidentně ho budilo (taky klidně 8x za noc) manželovo chrápání a moje převalování.
Děvčata, neblázněte a vemte si z toho každá, co potřebujete, a komu je to proti mysli, tak to ignorujte.
Předchozí