Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

Álo, co na to říct? To že se mi to jak se manipuluje s nevinným tvorem nelíbí, tak to mám ignorovat??? Budiž, jestli je pro tebe důležité vychrnět se do růžova, tak jo, nech své dítě vyřvat do aleluja.... Já tenhle postoj prostě nechápu a neuznávám. Není to o tom jestli má nebo nemá někdo víc nebo míň rád své dítě.

Já jen zastávám názor a jak vidno nejsem zdaleka sama, že nechávat své dítě vyřvat tak dloho dokud se "nenaučí" spát celou noc je víc než barbarství. Jo někdo má hold kliku, že jeho děti spí celou noc, někdo má kliku, že nechá dítě jednou řvát (na což já bych neměla nervy) a pak spí celou noc a někdo tu kliku nemá a pak jsou lidi jako já, kterým nestojí za to zkoušet to protože to považují za týrání. Jednou je ten tvor kus mého já a tak ho prostě nenechám v nepohodě. Naprosto to nepovažuju za zlozvyk. Já když se v noci vzbudím a je mi úzko, tak se taky přitulím k manželovi, nebo ho třeba jen pohladím, chytím za ruku... ujistím se že je se mnou. A to dítě které je ve své postýlce "samo" nemá šanci a proto mámu volá pláčem. Je to naprosto přirozená věc. Absolvovaly to miliardy maminek před námi a tak nevím proč bychom to neměli absolvovat my. Jednou jsme sakra MÁMY tak se tak máme chovat....

A teorie o vydírání dítěte pláčem? Taky dobrý... ale zamysleli jste se někdy nad tím, že když nemá to dítě PROČ vydírat, že nevydírá??? Bára to taky párkrát zkusila, ale prostě to nedělá! A víte proč? No protože si může být jistá, že až jí bude opravdu OUVEJ, tak já přijdu a má ve mě oporu... ale jak si může být jistý miminko který necháte uprostřed noci řvát a bát se? Ach jo....

To je stejný jako trápit kojence hlady jen proto aby se dodržel tříhodinový interval mezi kojeníma kvůli "doktorskejm tabulkám" a vlastnímu pohodlí aby si maminka mohla v mezičase skočit na kosmetiku nechat upravit nehtíky... ale to je jiná kapitola to sem nepatří....