Ahojky Kyti,
díky za pochvalu příspěvku :-) Já zase četla Tvůj příspěvek a myslím si, že si opravdu jako rodiče musíme dávat pozor co může zanechat na dítěti nějaké následky a co jsou činy v jejich dobro /narážím na obavy ze tmy manžela ještě v dospělosti/. Je vidět, že jeho rodiče tohle prostě nezvládli...
Musíme je naučit žít v tomhle světě, čelit nástrahám, tak trochu jim pomáhat, ale zase neumetat cestičku...prostě zlatá střední cesta - aby s námi nemávaly, ale zase na druhou stranu v nás cítily podporu a nebály se za námi přijít s problémem. Je to všechno teorie - praxe je hodně složitá - protože najít tu střední cestu je pěkná dřina a každý rodič cítí tu zlatou střední cestu trochu jinde.
A ještě k článku? Celkem už nemám co dodat - článek je drsný - divně napsaný, čtenář jako by neměl na výběr. Psán stylem - takhle to dělej - jiná cesta není - to je asi hlavní věc, která mi na něm vadí. Seberte dětem dudlíka, prs, nepřebalujte ho, nehlaďte...trochu komické :-)
Jinak si ale myslím, že noční vstávání a vůbec péče by se neměla brát jako nějaký úděl, povinnost... To by vlastně pak byl úděl všechno - celý náš život, že?
Předchozí