Ajo, tak já mám oproti vám všem asi výhodu:o) Já MATEŘSTVÍ se všemi jeho klady a zápory beru jako úděl, povinnost (no ale milou povinnost, dělám to ráda a s láskou i když občas, jako každá máma, padám na hubu únavou):o)))))
Ještě mě tak napadlo (přemýšlím si nahlas, musíte mi to prominout), že díky tomu, že jsme lidé a máme přemýšlivý mozek, tak si všechno moc berem.... v přírodě by žádnou mámu nenapadlo NEJÍT ke svému mláděti, nechat ho kvičet (to by akorát přivolala predátora).... stará se o něj bez rozmyslu ve dne v noci. Jen my lidi se tomu snažíme dát nějaký "pravidla hry"... a z některých příspěvků tady cítím, že jsou lidé už dost "zpohodlnělí" a nechtěj se vzdát svého "podhodlíčka" pro někoho jiného.... Bára teď celý prosinec prostonala (nejdřív šestou nemoc s horečkama a pak zánět průdušek s příšernou rýmou), dusila se celé dny a hlavně noci... jo prochodila jsem je po bytě, prohoupala.... měsíc jsem prakticky nespala... padám na hubu ale dělám to RÁDA. Nikdy by mě nenapadlo na tom něco chtít měnit. Jsem prostě MÁMA a snažím se tak fungovat.....
Předchozí