Přidat názor k článku Jsou obavy z meningokokových infekcí oprávněné?

Marto,
já vám rozumím...míte pocit, že jste mohla něčemu zabránit, ale díky nedostaku informací se tomu zabránit nepodařilo.
Prvně chci říct, že nejsem z oboru, nejsem mikrobiolog ani nic podobného, jsem úplně obyčejný člověk, který se cca.8 let zabývá výživou, studiem výživy, přírody a jejich zákonitostí atd. Prostě mě tyto věci, včetně nemocí a jejich příčin zajímají a sháním informace z různých zdrojů a snažím se proniknout do tajů lidského těla. Já musím říct, že o meningokovi asi z tohoto důvodu vím delší dobu,a navíc o tom psali několikrát v novinách. Znám jak je zákeřný a i když spadám, či v minulých letech jsem spadala do okruhu možných obětí nenapadlo mě ani v nejmenším jít se očkovat a ani v budoucnu tak nemíním činit. Nicméně to je věcí volby, samozřejmě.

Přemýšlíte nad tím, proč Váš, do té doby, zdravý syn, onemocněl touto nemocí...i já jsem si tuto otázku položila, protože dle Vašeho popisu se zdá, že žil velmi střídmým a relativně zdravým životem. Opravdu nevím, je spousta věcí, které si člověk třeba ani neuvědomí, nevím.

Očkování meningokoka C...dejme tomu, že se začne ve větší či velké míře očkovat protitomuto typu. Co, když se stane to, co se celkem nabízí a paní doktorka své obavy taky vyjádřila, protože to tak většinou chodí...rozšíří se typ B, proti kterému očkování není. Co dál? Co budeme dělat s tím?
Je to kruté, co teď napíšu, ale na meningokoka umře ročně několik málo desítek lidí, jestli vůbec to, což je o několik méně stovek % než na "obyčejnou" chřipku.... je na zvážení hlavně mikrobiologů, jestli toto očkování plošně či plošněji zavádět nebo jen velice ohrožené skupiny, právě z obav o rozrůstání kmenů B.
Nikdo nechceme být "v těch několika desítkách", nikdo nechceme být rodiči dítěte v této skupině lidí, ale také nikdo nechceme aby se rozšířila nemoc, která je horší...je to velice složité a vhodné k diskuzi lidí, kteří se tím zabývají.
Já věřím, že oni nesedí na zadku a nehoupají nohama a snad ví, co dělají a proč to dělají.
Lehce se mi to povídá, já vím... já blízkého tak rychle neztratila, vlastně ztratila...dědeček umřel doma na infarkt...ale vlastní dítě je něco jiného...

Myslím, že očkovat či neočkovat na tuto nemoc by mělo být na opravdu pečlivém zvážení ošetřujícího lékaře, který zváží míru ohrožení a ne standardem.
Spíš bych považovala za důležitejší informovat lidi o příznacích... i když ne vždy musí odpovídat přesně, což se stalo i ve Vašem případě.

V každém případě přeji hodně sil....