Jsou obavy z meningokokových infekcí oprávněné?

Laická veřejnost má však o této nemoci často zkreslené či minimální informace. Smyslem článku je vysvětlení povahy onemocnění, jeho možný průběh, možnosti léčby, ale i informace o možnostech ochrany před ním.

Meningokokové infekce jsou bakteriálního původu a jejich vyvolavateli jsou bakterie označované jako Neisseria meningitidis, kterých je několik typů. Vyskytují se v podstatě celosvětově, někdy i v místních epidemiích /některé oblasti Afriky /. V České republice se jedná o dva nejrozšířenější typy, a to ze skupin B a C. Přestože počet hlášených velmi těžkých /invazivních/ onemocnění se pohybuje kolem sto případů ročně, jde o závažný zdravotnický problém, protože úmrtnost se pohybuje u některých forem nemoci až kolem 25% a jde převážně o lidi mladé.

Onemocnění se přenáší vzdušnou cestou, inkubační doba se pohybuje mezi 1-7 dny. Zdrojem je většinou nosič meningokoka event. i člověk s rozvinutým onemocněním. Nemoc se může projevit v několika klinických formách. Může probíhat od zánětu v nosohltanu, zánětu plicního až po nejtěžší formy, kterými jsou hnisavý zánět mozkových blan a zaplavení organismu bakteriemi se selháváním životně důležitých orgánů /meningokoková sepse/. Onemocnět může člověk v jakémkoliv věku, i když u dvou skupin jsou onemocnění častější. Jedná se jednak o malé děti mezi 3-5 lety života, ale více o mladé lidi mezi 15 až 20 lety. U nich bývá krátce před onemocněním často uváděn údaj o větší zátěži například probdělá noc s oslavou, diskotéka apod. Nemoc sama probíhá většinou velmi rychle, takže z plného zdraví je během několika málo hodin nemocný v tak těžkém stavu, že je nezbytná intenzivní péče na specializovaném pracovišti.

Potíže začínají nenápadně. Objeví se únava, malátnost, pobolívání hlavy, někdy škrábání v krku, bolesti břicha. Tyto potíže trvají několik hodin, méně často 1-2 dny. Potom dochází velmi rychle ke zhoršování stavu. Nemocný přestává komunikovat, je apatický, desorientovaný místem a časem, někdy je naopak agresivní, u zánětu mozkových blan upadá do bezvědomí. Tyto alarmující příznaky provází ve většině případů kožní projevy. Na kůži těla se objevují drobná tečkovitá krvácení, někdy i větší krevní výronky. Nemocný s popsanými projevy musí být urychleně transportován do zdravotnického zařízení, které má možnost intenzivní a resuscitační péče / infekční oddělení vybavená jednotkou intenzivní péče, anesteziologicko resuscitační oddělení/. Léčba je komplexní. Sestává z podání vysokých dávek antibiotik, léků podporujících krevní oběh, dýchání, infůzí a dalších. I přes včasně poskytnutou odpovídající péči se však nepodaří u některých nemocných stav zvládnout a pacienti zemřou na selhání orgánů, jehož příčinou je jejich zhroucení při sepsi. U hnisavého zánětu mozku je úmrtnost 10 až 15 %, u sepse může dosáhnout až 25 %. Pokud nemocný přežije kritickou fázi onemocnění, může se uzdravit bez následků. Může však také dojít ke komplikacím jako je zánět srdce, zánět kloubů, vznik hluchoty, slepoty. Protože v časné fázi dochází k těžké poruše krevního zásobení v koncových částech těla například na končetinách, nose, ušním boltci, není výjimkou ztráta kožního krytu či dokonce celých částí postižené oblasti. Takže může dojít i ke ztrátě prstů nebo částí končetin, které nejsou vyživovány a odumřou.

Na infekční kliniku Fakultní nemocnice Na Bulovce jsou každoročně přijímáni nemocní, u kterých je toto onemocnění prokázáno. Většinu z nich se podaří zachránit, avšak u některých s doživotními následky. Mezi několika desítkami nemocných v posledních letech patřili k nejtěžším tři mladí muži. První 17 letý skončil s amputacemi části prstů horních i dolních končetin, po dlouhodobé rehabilitaci je však schopen chůze s minimální oporou. 30 letý muž onemocněl v den svých narozenin. Přes rychle nasazenou léčbu došlo k rozvoji velmi těžké formy onemocnění a stav skončil amputací obou dolních končetin ve stehnech. Třetí nemocný, 19 letý muž, přežil velmi těžký průběh nemoci, ale rovněž u něj musely být amputovány dolní končetiny, tentokrát v bércích. Začíná rehabilitovat a je předpoklad, že po zvládnutí chůze na protézách, bude žít plnohodnotným životem.

Vzhledem k tomu, že meningokokové infekce patří k nejtěžším onemocněním infekční povahy, je dobré vědět, jak se proti nim chránit. Základní jsou nespecifická opatření - dobrá kondice, dostatek spánku, strava bohatá na vitaminy apod. Pokud však někdo již onemocní, je úkolem lékařů vyhledat kontakty a doporučit preventivní užívání antibiotik. Týká se to osob v bezprostřední blízkosti nemocného, to je v rodině, ve školní třídě event. v jiném užším kruhu.

Proti onemocnění však existuje i očkování. Bohužel zatím ne proti všem typům, ale k dispozici je právě například proti typu C, který vyvolává těžká onemocnění v našich podmínkách. Donedávna byla k dispozici vakcína, jejíž efekt trval 3 roky a potom bylo nutné očkovat znovu. Od jara tohoto roku je již na trhu vakcína jiného charakteru, zajišťující dlouhodobou imunitu po řadu let. Její podání je bezpečné, není však zatím hrazeno zdravotními pojišťovnami. Cena se pohybuje kolem 700 korun. V České republice není uvažováno o celoplošném očkování. Jsou očkováni pouze branci a personál zdravotnických zařízení, kde jsou nemocní hospitalizováni. Pokud si však občan či rodiče dítěte očkování přejí, je možno jej bez potíží aplikovat. Očkovat mohou praktičtí lékaři, některé hygienické stanice a specializovaná očkovací centra, kde jsou odborníci, kteří zodpoví i eventuální dotazy a zařídí vše potřebné. Jedno z center je i na infekční klinice Fakultní nemocnice na Bulovce. Telefonní kontakt 266082753.

MUDr. Hana Roháčová
Primář infekční kliniky
FN Na Bulovce
Budínova 2
180 81 Praha 8
tel.266082625