Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

Tak mi to nedá a musím jetě reagovat. Sice jsem si slíbila, že už nebudu,ale musím.
Eri sohlasím s tebou, že ten článek je napsaný tak nějak jako model, nebo polotovar. Už jsem to sem psala.
A každý kdo chce tohle podstoupit musí přispůsobit vše sobě a hlavně dítěti.
Jak jsem psala, na nás prostě " uřvání " neplatilo!! A nebylo to tak, že by jsem malého nechávala plakat umyslně!!!
Prostě po 11 měsících už jsem neměla sílu reagovat na každý jeho řev. A když jsem se ubezpečila, že je vše OK a on sotva jsem od něj odešla a zalehla začal ječet( úmylsně píšu ječet, protože to s pláčem nemělo nic společného) znovu, tak potom už ty síly chyběly a prostě si malej musel poplakat.
Ten kdo toto odsuzuju si asi neprošel tím čím já!! Tím ze sebe nechci dělat největší chudinku pod sluncem. Ale jak říkám, chvílemi už jsem neměla sil k němu vstát, tak jsem jen ležela a plakal spolu s ním. Nic jiného mi nezbývalo. A musím napsat, že těch mých vyplakaných slz plných beznaděje a zoufalství bylo strašně moc!!! A ten kdo toto nepoznal na vlastní kůži pak má silná slova opovržení a s tím já opravdu nemůžu souhlasit.
Nakonec se vše pomalu zlepšilo a můžu naspat že první takový impuls k lepšímu spaní bylo, že mě manžel NÁSILÍM odtáhl z ložnice!!!Pár nocí jsme přežili v ložnici a teď už třetí noc spíme opět s Honíkem. A dnešní noc byla taková, jaká už rok ne. Spal nádherně, klidně a plakal už jen dvakrát. A na ten jeho pláč já ihned zareagovala. Jsem o mnoho klidnější a můžu se těď malému věnovat naplno přes den.
Takže i u nás konečně nastal čas, kdy synáček pochopil , že v noci se spí a je daleko lépe jemu i nám.
Alča