tak nevím nevím víte něco o separační úzkosti mezi 7.-9.měsícem? To je přesně ten důvod proč i spavá miminka najednou pláčou. Někdy si o tom přečtěte a pak teprve zkoušejte podobně blbé rady jako vyšoupnout dítě do jeho pokoje. Nechápu proč se už od několika měsíců života svého potomka mám snažit o jeho samostatnost. Jeden psycholog se k tomu pěkně vyjádřil- dnešní moderní matky jsou pološílené z toho,že jejich UŽ tříleté dítě není samostatné a snaží se být v dosahu své matky,myslí si,že jejich dítě bude kvůli nesamostatnosti ve třech letech držet svou mámu za sukně i ve dvaceti,což je totální nesmysl.
Nikdo tím neříká,že dítě máte kojit 30x za noc,docela dost pomáhá když prostě prso nedáte a budete dítě jen hladit a třeba mu zpívat. Ze začátku vám to sice ubere na spánku,ale do budoucna je to jistě lepší než trauma z tmavého pokoje bez mámy. Mě každý říkal,že své dítě nikdy nenaučím usínat samotné,usnul vždy u kojení,nebo chvilku po něm a já u něj ležela,no a co,chtěla jsem to tak. Dnes mu dám pusu řeknu dobrou noc,on mi řekne "zatím pápá" a usne sám,někdy se přijde podívat jestli jsem opravdu v obýváku,ale hned poté skočí do postýlky a usne. Párkrát jsem to zkusila,nejdřív jsem seděla u dveří,aby na mě viděl,pak jsem se třetí večer šoupla za dveře a šlo to. Když plakal vrátila jsem se. Mě to prostě neobtěžuje,je to moje dítě a pokud nechce být sám,nevím proč bych to měla lámat. Taky ráda spím,ale když jsem se rozhodla mít dítě počítala jsem s mnohem horší variantou vyčerpání. Mě u něj nemá kdo střídat ani kdybych už byla zelená únavou,tak prostě občas usnu s ním a mám klid a spánkový deficit se taky trochu urovná. Odměnou za to mi je,že si ráno pouští (od 19ti měsíců) pohádky(zapne televizi a video)a nechá mě spát ještě hodinu poté co se sám vzbudí. Když mu večer připravím na stoleček čaj a pečivo k snídani,v klidu posnídá a nebudí mě.
Předchozí