Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

Lído, poznámku beru, nechtěla jsem to zlehčovat, ale stále je to o tom, že při jednom i více dětech, já jako matka na MD mám tu možnost hrábnout i přes den po jakékoli volné chvíli, která se mi momentálně (i třeba úplnou náhodou) naskytne (a taky jsem díky tomu první tři měsíce mateřské přežila), k tomu, abych si odpočinula, pokud se cítím skutečně vyčerpaná, některé činnosti mám možnost odsouvat, odkládat nebo přesunout na manžela, kdežto muž za volantem nebo podávající výkon zaměstnavateli v práci tuhle možnost nemá a pokud mi má aktivně pomáhat i odpoledne a večer, tak soustavně po něm vyžadovat noční vstávání je buď na jeho zkolabování nebo na to, aby udělal nějakou zásadní chybu, ať v práci, nebo za volantem. Mimořádné střídání, jako- co já vím, když rostou zuby nebo šestnácté vzbuzení za noc nebo že třeba týden vstával, když já měla zánět prsu atd. to jo, to jsem ho budila taky, ale trvale ne.
Já ve svých kritických dnech, kdy jsem zvracela únavou, bych rozhodně jediné volné okamžiky nešla trávit žehlením ani domácími pracemi, ale jedinou mou myšlenkou bylo, jak se v kuse vyspat alespoň tři hodiny a taky jsem spala kdykoli jen to bylo možné a všechno ostatní šlo stranou. Nějakou dobu jsem třeba žehlila jen to, v čem šel muž druhý den do práce. Nebo pokud jsem vařila, tak jako školní jídelna a přebytky jsem zamrazila a vytahovala je ve zlých časech. Takže ono asi tady budou taky lidi mluvit o různých hranicích toho, co považují za vyčerpání. Je to pochopitelné- každý mluvíme jen o tom, jakou máme osobní zkušenost.