Jeste k potratum trochu. Ja uz jsem to myslim nekam psala, ale pripada mi to zasadni. Ta zena, ktera se rozhoduje o potratu se preci nerozhoduje o sobe. To az jaksi v druhe vlne, ona preci rozhoduje o nekom jinem, ona rozhoduje, jestli nekdo bude ci nebude zit. Ne, ci bude zit ona, ale nekdo jiny...sice jeji dite, ale jina osoba.Ona rozhoduje, jestli nekoho jineho zabiji, ci nekdo jiny dostane sanci zit.Samozrejme se ji to tyka, ale hlavne se to tyka toho ditete a nikdy nikdo nezjisti, co by reklo to dite, kdyby melo moznost se vyjadrit. At si kazdy dela co chce, ale s vedomim, ze to neni on sam, koho se to jeho rozhodnuti tyka a rict, ze te zene do toho nema nikdo co mluvit, a co otec ditete...
Předchozí