Přidat názor k článku Jak jsem byla překvapená realitou

Bellano, urcite nejsi hrozna matka jen proto, ze svemu diteti ve vypjatych situacich nadas! To jen lide k sobe malo uprimni ovencuji materstvi gloriolou svatosti a nedotknutelnosti. A pak to vzbuzuje dojem, ze ten, kdo si dovoli byt v materstvi unaveny, podrazdeny a sve dite sice milujici, ale jaksi ne od prvnich okamziku laskou zavratnou, je nekdo spatny, stejne jako vynervovana mama, ktera si ulevi nadavkou. Sama jsem materskou lasku opravdu pocitila tak nejdriv mesic po porodu, do te doby jsem svemu synovi prezdivala "maly zluty terorista" - kolegyne z dubnatek dosvedci :-)) Synek od porodu taky rval, taky se choval velmi necekane, navic si nevazil materskeho prsu a rozhodne nenaplnoval me ponekud naivni predstavy o krasnem, klidnem a vonavem miminku. No, dnes uz je to lepsi, spinka sam,dlouho a ochotne, ale zase zacina zkouset, jestli si neco vydobude vztekanim /po kom asi bude?/.
Preji krasne materske zazitky a tesim se na dalsi clanky.