Holky tak tu čtu Vase příspěvky ohledně potratů. Já proti potratům nejsem, o mimčo se zatím marně snažíme rok a pořád nic, ale čím víc o mimi přemýšlím tím víc si uvědomuji, že nevím co bych dělala, kdyby se mi mělo narodit postižené děcko tj. downuv syndrom atd. tj. onemocneni slučitelné se životem a na druhou stranu představa, že mám rozhodovat o tom, zda dítě, které jsme si vyrobili má právo žít. Není pravda, že tyhle děti jsou v životě neštastné, moje sestra pracovala mezi takovými lidmi a jsou stejně štastné jako my. co se týče papeže taky nesouhlasím s některými kroky co dělá, ale úkol papeže je chránit ty slabé. A tím slabým není ta matka, ale právě to nenarozené miminko. Ale jak říkám každý máme právo na svůj názor a za svůj život i za život dětí zodpovídáme sami a každý si nese svoje svědomí do konce života.
Předchozí