Přidat názor k článku Jak zápasím s poporodní depresí

Milá jmenovkyně, je toho na vás opravdu moc... já sice nejsem biologická matka, "jen" matka adoptivní, ale po příchodu mne a dítka z kojeňáku jsem prožívala cosi velmi podobného. Na rozdíl od biologických matek po porodu mi ale vůbec nikdo nechtěl věnovat sebemenší pozornost, protože jako matka adoptivní - bez problémů s kojením, bez šestinedělí - nemám na nic takového nárok.
Proto jsem byla nucená si o problému nastudovat co nejvíc sama - bězte za psychiatrem a proberte to s ním. Opravdu to není ostuda! Stejně jako onemocní často tělo, (občas) onemocní i duše - navíc u vás je to vliv i hormonů. Pokud vás lékaři budou léčit hormony, mohou vám tělíčko ještě víc rozhasit - radši bych zvolila homeopatii + psychiatra (zdánlivě neslučitelné, přesto velmi dobře funkční spojení). Antidepresiva beru už 7 let, účinek nastupuje NEJDŘÍV po 4 týdnech pravidelného braní, nezaměňujte s laxativy (Neurol apod., laxativa jsou návyková a působí ihned; antidepresiva návyková nejsou a účinek nastupuje velmi pomalu, zpočátku může být i nevolno od žaludku).
Ještě upozorňuji, že poporodní blues nebo laktační psychóza, chcete-li, je velmi vážný problém, proto byste rozhodně neměla být sama!
Moc držím palce, musí to být peklo...
D.