Přidat názor k článku Jak zápasím s poporodní depresí

Mám podobnou zkušenost - když jsem čekala před 14 lety první dítě, bylo mi 20 a ještě před porodem jsem se rozešla s manželem, který mi jen dělal problémy. To vše asi přispělo k tomu, že po porodu jsem nemohla spát, jíst atd. a skončila na psychiatrii - dobrovolně, neuměla jsem si sama pomoct a pediatrička mě nutila nepřerušovat kojení, takže jsem nemohla brát ani žádné léky na spaní či uklidnění. Brala jsem lexaurin, ale po návratu jsem ho brzy omezila a vysadila a brala jen v případě potřeby - obávala jsem se závislosti. Snažila jsem se najít v sobě sílu a pomohla mi relaxace, usínala jsem za pomoci relaxačního cvičení, jehož název si nepamatuji, ale pokud by někdo měl zájem, vyhledám to. Věřím tedy na relaxační a dechová cvičení - dnes je již výběr větší, určitě pomůže i jóga atd. Jde o to najít v sobě rovnováhu a vnitřní klid a mně se to podařilo,nikdy jsem pak nebyla u psychiatra ani nebrala žádné léky. Druhé dítě jsem odkládala,bála jsem se, že by se situace mohla opakovat. Nakonec jsem po 13 letech našla odvahu. Během těhotenství jsem se cítila bezva, ale měla obavy, co bude po porodu. Sehnala jsem si proto Bachovy esence a taky bylinnou směs na šestinedělí - opět mohu dát kontakt, pokud někdo má zájem. Po porodu jsem byla rozhozená,ale připravená a zvládla to. Takže bych chtěla dodat víru všem, kteří si něco podobného prožily - dá se toho zbavit a nemusí se to opakovat. Mně možná pomohla i opora rodiny, mám skvělého partnera a pohodu doma. Přeji všem mnoho sil.