Přidat názor k článku Bulteriér a kojenec - jde to dohromady?

Zdravím všechny příznivce i nepříznivce bulteriérů.
Sledovala jsem tuhle diskuzi a nedalo mi to - prostě musím na to napsat svůj názor. My jsme měli bulteriéří holčičku taky - k tomu ještě malé dítě - pejska jsme si pořizovali, když byl naší dceři 1 rok - podle některých "nejhorší" věk na pošťuchování, zkoumání apod. Nevím, jestli jsme měli vyjímku, ale určitě ne, protože ty naše 2 holky byly úplně báječné. Dcera ji nijak "netýrala", občas sice zatahala za uši, nebo za ocásek, někdy se na ní třeba svalila - ale nikdy ani sebemenší náznak ze strany psa, že by chtěla ublížit nebo něco podobného. Bulteriér je prostě pejsek k dětem - to mi nikdo nevymluví. Dcera se s fenkou kočkovala, váleli se po sobě, klidně si vlezla i do jejího psího pelíšku nebo se jí "koukala na zoubky", ale prostě fakt nikdy nic. Fenka byla spíš taková chůvička - pořád za malou běhala, nespouštěla jí z očí, spala pod její postýlkou. Jen na vodítku jí dcera nemohla vodit - fenka byla venku jak nastartovaná, tahala, ale jinak v pohodě. Teď bydlíme v baráčku a opět uvažuji o tom pořídit si bulíčka - ale až na jaře. Měli jsme labradora - krásný pes, na něco šikovná ale v podstatě jen takové trdlo na ozdobu. Možná jsme byli na labradora moc měcí, ale stále někam utíkala, chodila na procházky, přeskočila plot a šup někam za ostatníma pejskama. Vím jen, že labradora už ne, máme 3 letou dceru a vím, že další pes bude zase bulíček.