Bulteriér a kojenec - jde to dohromady?

U nás v rodině byl pes vždycky součástí rodiny. Byla jsem vychovávaná v duchu, že pes je člen rodiny, ale hlavně přítel. Už jako malá jsem obdivovala rasu anglického bulteriéra. Prohlašovala jsem, že až budu mít vlastní bydlení, první co si pořídím bude bulíček. A taky tomu tak bylo…

9.1. 2004 jsme si domů přivezli štěňátko. Krásnou psí slečnu pískové barvy. Dostala jméno "Ami", jelikož byla v PP pojmenována Amonea In-Sitú.

V té době a až do října 2005 byla Amča náš milovaný a obletovaný jedináček. Prostě jsme jí měli jako dítě. Tak rozmazleného bulteriéra jste snad ještě nikdy neviděli. Proto taky, když jsem oznámila v rodině, že budeme mít miminko, první otázku, kterou jsem dostala byla: "a co Amča?". Odvětila jsem: "nic, bude z ní chůva". Ani na vteřinku, jsem nezaváhala, že by mohl být nějaký problém. Aminka mé těhotenství vycítila velice brzy. Z rozlítané Amči se stala klidná holka, která mi dříve byla schopná při hře podrazit nohy, ale najednou brzdila a lehala si vedle mne a ne na jako tomu bylo dříve. S rostoucím bříškem si Aminka stále více s oblibou pokládala hlavu na bříško. A ne jednou udiveně zírala na bříško, když jí koplo :o)) Občas mi nebývalo dobře. Amča ležela vždy semnou a vypadalo to, že je ještě v pokročilejším stádiu těhotenství než já :o))

11.října se nám narodila krásná holčička a 16.října jsme si Lucinku přivezli domů. Aminka měla reakci přesně jakou jsem čekala. Z Lucinky byla nadšená. Od prvního okamžiku jí hlídala a nehnula se od ní. První dny vydržela u postýlky ležet celé hodiny. Teď už přeci jen občas odpočívá :o) Když spí Lucinka venku v kočárku, je Ami neustále ve střehu a hlídá. No, už se moc těším, až Lucinka začne lézt - to bude dvojka :o)).

Tady je vidět, jak jsou bulíci mírumilovní. Tak oddaného a milujícího psa jako je bulteriér jsem nikdy neviděla. Proto na otázku bulteriér a kojenec - jde to dohromady, odpovídám: "ano, jde!!!".

www.amik.wz.cz