Bulíkům zdar!

Hned 2 shody najednou. Za prvé, moje velke přání(po 2 německých ovčácích) je pořídit si bulíka, ale zatím na to nejsou ty nejlepší podmínky (byt 2+1 v paneláku)a za druhé, také jsem se narodila 11. října, ale bohužel už před 33 roky :o(. Mám 3 letého syna a bafík už mi vážně moc chybí. Myslím si také, že bulteriér je pes absolutně v pohodě, je to vždy závislé na výchově, pokud to člověk nezvládně muže z něho samozřejmě vyrůst pořádná bestie, která jak říkají mí rodiče, Vám sežere dítě, ale když ho člověk vychová správně, tak si myslím, že nic takového nehrozí, ale na druhou stranu je to pořád "jen" zvíře a člověk mu do hlavy nevidí, takže i u absolutně pohodového zvířete může dojít k chování, které by jsme u něho neočekávali. Protože nám to bohužel nemůže říci slovy, že vše není v pořádku a tak jako my lidé máme někdy nějaké bolesti, tak i to zvíře může někdy něco bolet a my si toho nevšimneme a problém je na světě. Prostě i když je to mírumilovné zvíře, musíme být mi lidé vždy ve střehu a hlídat ty naše malé skřítky, kteří nemají rozum a našim bafíkům ne vždy provádí ty nejlepší věci. Pak si myslím, že se nemusíme obávat a takového bulíka (nebo jiného bafíka) si můžeme pořídit.Bulíkům zdar! Petra