Přidat názor k článku Bulteriér a kojenec - jde to dohromady?

Možná jsem to trošku přeťápla, ale cloumaly se mnou emoce.Byla to reakce na tvou větu-"Tady je vidět, jak jsou bulíci mírumilovní".Přece všechny bulíky nemůžeš takto hodnotit. Každý pes je individualita. Ten bulteriér napadl absolutně bezdůvodně mého psa a fakt hodně zle ho potrhal. Dnes je fenomén řadit psi do jakýchsi kolonek podle plemena (nechápu kdo a jak to určuje) a tudíž i nebezpečnosti- a řeší se, zda na ně mít či nemít jakýsi pas. Ale každý pes, pokud je páníček nezvládne, může ohrožovat své okolí. Některá medializovaná napadnutí psem, vyznívají jako- na vině je vždy pes, ale on je to spíše majitel psa, ale někdy samozřejmě i druhá strana-věčně popichující děti apod. Nikdo přesně neví, jak se co sběhlo, ale rovnou je viník pes. To se pejsků musím fakt zastat.Ale nyní jsem již maminkou a ač mám psi ráda, tak je rozdíl, zda před mým dítětem stojí pes velkého plemene či nějaký ratlík. Větší pes totiž může i zabít.A já nemůžu vědět jaký ten či onen pes je, zda se jen dívá, nebo chce zaútočit. Co se týče vztahu dítě-pes, tak přesto člověk nemůže nikdy předem vědět, co se může stát,protože pořád je to jen pes. Samozřejmě by každý rodič měl vést dítě k tomu, aby pejska nějak netrápilo a i nedráždilo vědomě- tahání za ocas, sahání do misky. Ale jsou i nepředvídatelné situace-nechtěné šlápnutí na tlapku a potom hlavně nepředvídatelná reakce psa. Já bych svému psovi, takto bezmězně nedůvěřovala. Jiné je ale ležící miminko a posléze batole. I tak bych se měla na pozoru.