Přidat názor k článku Přirozený porod 1: Příprava na cestu

Bibi, co delal Maly v Rakousku (tenhle fakt byl mi znamy, jak i staze primere sestinedelek v Holandsku), take bych chtela vedet, jestli setril na auto a nedaval pozor nebo byl na blbim miste. Zdaleka nejsem presvedcena, ze vsude porodnictvi je OK, ale jaksi mi zda, ze existuje neco jako ceske narodni porodnictvi, ktera s Odentem a spol a take ani s experty z WHO ani nejsou schopni na urovni diskutovat.
Proc jsem psala o te bolesti a stresu a zbytecnym vysetrovani? Trochu takove obycejne zenske zkusenosti (ne vseobecne, kazda mame individualni schopnost zvladat bolest, a take individualni vegetativni nervovy system - je to fakt ruzne, jak brzo clovek bolest pociti. Takze. Z pohledu citeni velke bolesti mela jsem porod dlouhy. Ale moje "ziva voda" bylo to, ze jsem si ponorila do svych meditaci. Delalo mi dobre citit, jak dychani pusobi ty komicke pocity uvolnovani snurek. Volat svoje miminko, a predstavovat se, jak mu oteviram cesticku. Zvladani bolesti by se dalo prirovnat plavani v obrovskych vlnach - pokud koncentrujes na to "surfovani", je to nadhera, jsou tam ty endorfiny, ten sadista Odent mel pravdu. Ale jestli te nekdo chce vysetrovat (musis si zmenit polohu, lehnout se, a to boli vice), nikdo te otravuje idiotickymi otazkami, tak to je jako by ty vlny te porazily. Muzes si zase zpamatovat jednou, dva, trikrat, ale jestli te stale otravuje PA, ktera koncentruje se na uhel mezi nohami a dava dalsi telocvikarske rady, nebo doktorka pred a po vymeny smen, se stane se nekolika krat neco, co se svoji absurdni nelidskosti te vyvede z miry, tak pak krik je ten dalsi utek. Krik je takovy stav, kdyz svoji bolest, frustraci, strach odvadis na to kricici Ja, zatim co racionalni a pamatujici Ja zustava schopne komickych pozorovani a je stranou ode vseho, co traumatizuje. Trochu schizofrenii, ale je to tak... Jak uz jsem te rikala, povidala jsem si o svym velkym finale a chovanim doktorek s lidma tveho oboru, vsichni se tukali na celo, zvlast s ohledem na muj dusevni stav na konci...
Co se tyka rodiny - ja sama zvladam toho dost - az neuveritelne. Vis, je to otazka penez (a poroto platne sluzby v CR by mohla byt cestou k zlepseni). Mam chuvu, mam uklizecku. Vydelavam hodne, vydavam hodne na svuj profesionalni komfort (jinak jsme setrici chudaci, jako kazda dalsi ceska rodina statnich zamestnancu). A pocit, ze delam svoji praci dobre, stoji mi to zato.