Přidat názor k článku Jirka už s námi nebydlí

Tedy v soku zrovna nejsem, ale take se domivam, ze jde o krajne neobjektivni liceni vseho co se stalo. Mam rovnez za to, ze si autorka libuje v mucednicke pozici a jako by stale licila, jak se obetovala a ne postizenemu diteti, ale primo Bohu. Rovnez se domivam, ze jedna na ukor odstatnich a ze takto sve deti empatii k postizenym nenauci. Kdyby nemela deti, bylo by snad pochopitelne, ze se chlapce ujala a vsi silou se snazi, aby byl spokojen a mel kvalitnejsi zivot nez v ustavu. Ale skutecne jedna na ukor bezpeci vlastnich deti a bohuzel i babicky, pokud se u Jirky zacnou jeste vice projevovat nasilne sklony mohou se obratit i vuci babicce, nebo nekomu jinemu. Tato moznost je dost desiva, ale bohuzel realna. Je jasne, ze Jirka za to nemuze, nemuze ani za nestastny chod okolnosti, kdy byly prehlednuty jeho problemy a byl integrovan do rodiny s vice detmi. Ale skutecne svadet veskerou svou nerozhodnost na Boha...Obdivuji vsechny kdo se dokazi starat o postizene dite, a nedelaji to to ukor svych deti, ani z toho nedelaji popis vlastniho mucednictvi. Mimochodem nepadlo vubec autorku, ze Jirku nedostala od Boha za domaci ukol, ale ze je to lidska bytost? Ze nejde popirat vsechny jeho problemy, jen aby nebyl rodine odebran, ale naopak, ze je nutne se o vsech jeho potizich s odborniky poradit?