Přidat názor k článku Kojení – dovednost, kterou ovládla většina matek všech dob a kultur, tak proč ne já?

Když čtu Vaše řádky, zase se mi vrací vzpomínky na moje zkušenosti... byla jsem na tom velmi dobobně, ale s lepším koncem. Dovolte mi, abych to popsala a jednou pro vždy na to raději zapomněla.

Muj synacek se narodil o mesic driv kvuli preeklapsii. Porod byl vyvolavany a ne zrovna lehky. (kdyz si pak vzpomenu na spolubydlici, ktere porod popisovaly jako hezky zazitek, tise zavidim,ale jiste jste ho mely kdektera horsi). Problém byl v tom,ze Kubík ve mně přestal dýchat, naštěstí ho rychle dostali ven a ozivili. Zadne prilozeni se nekonalo. Predesilam, ze tyden byl v inkubatoru. Jen tyden, muze nekdo rict,ale pro mne to byl nejhorsi v zivote. A pak dalsi tyden se cekalo, a pribere na 2,3kg.

Byla jsem rozhodnuta kojit. Nez jsem se vzpamatovala z porodu, byl den pryc a ja se ptala, co delat... pry masirovat bradavky. cca jednou za tri hodiny. Druhy den jsem byla nervozni, ze nic z toho netece, uklidnovali mne. Kubik lezel s flexilou v hlavicce a ja porad brecela, tak mi sestry vynadaly. Treti den jsem ale byla jeste nervoznejsi a ptala se, co mu davaji, odpovedeli, ze glukozu a leky na vyvinuti plic (dicila jsem se, ze mi nedali nejake predem, kdyz vedeli, ze budu rodit driv, ale to je jina diskuse). MOje mliko, ze stejne nemuze. Az CTVRTY den prisla takova starsi sestricka Bohunka, a kdyz mne videla, jak zkousim neco vymackat do sklenicky a vylivam. Okamzite se ptala proc... Divila se, ze mi rekly takovou nehoraznost. Okamzite domluvila, ze mu budou davat moje mleko, at odstrikavam. Ja to ale neumela- mela se mnou trpelivost a nechapala mladci sestry. Skoda, ze mela dovolenou. Zpocatku byl jen na nutrilonu a ja nosila 5-10ml 2x denne. Odtrikavala jsem rucne, nejak jsem netusila, ze to jde jinak. Mleko bylo vsude. Pak mi manzel koupil balonkovou odsavacku a prelevala jsem po mililitrech - silene to bolelo... ale alespon to slo rychleji a cisteji. Kdyz to uvidela znama, prinesla svou 6let starou. Kdyz to ale uvidely sestry a kamaradka - laktacni poradkyne, silene mne vynadaly,ze to neni zdrave,atd. Jinak to ale neslo a ja jsem doted rada.

Osmy den mi drobecka (2,15kg) daly na postylku na jipce a zacaly pokusy o kojeni. HOROR. Chytili jeho vzpinajici se malou hlavicku a rvali mu me obrovske prso do pusy a on plakal. Ja dole uplne sesita sedela na tvrde zidli a poslouchala nekolik dni, jak se nesnazim. Par sester bylo hodnych, ale jen par. Ted uz bych pozadala o to, aby mne ucily kojit v leze, ale tehda mne to ani nenapadlo. Kubikovi to neslo, zacal ztracet na vaze. Kdyz se moc hltave napil nutrilonu, pak to vyblinkal, a dalsi mleko mi daly az za 3hod. Tak jsem zacala odstrikavat tajne a davat mu to po mensich davkach, jakmile jsem to odstrikala. A zacalo se to zlepsovat. Domu sel "plne kojeny" dle papiru, ale realita byla pul nutrilonu a pul odstrikane mleko. Doma se to zlepsilo, najednou prestal byt stres ze sester a byl jen na odstrikanem mleku.

Prisavani mu ale neslo. Doktorky a laktacni poradkyne mne tlacily k ruznym, dost drastickym metodam jako vyhladoveni, neustalemu prikladani...apod. Ja na to nemela silu,max. 1-2denne jsem mu prso nabidla a kdyz odmitl, dala jsem mu odstrikane. Presne na sve dvou mesicni narozeniny se poprve prisal. A pak za 14dni uz zacal byt kojeny. Najednou jsem mela spoustu volneho casu... ale ta bolest... ale pocit, ze jsem to dokazala zvitezil. A po mesici jsem si zvykla.

Ted ma Kubik 9 mesicu.Ma 8 zubu a kdyz stiskne boli to mene nez kojeni ze zacatku, ale clovek si zvykne.

Mam ale jine problemy. Do 8. mesice odmital prikrmy.Mala sklanicka mi vydrzela na 3x,ale co vic - doted odmita pit z lahvicky. Nechapu.

Nejak jsem se rozepsala, prominte.