Ahoj, mám dvě holčičky. Vždy jsem si strašně přála kojit své děti. Poprvé jsem rodila před 6 lety, kdy pojem laktační poradkyně znalo jen pár maminek - já tehdy bohužel ne. Po prvním porodu jsem bojoval s kojením 2 měsíce, ale přesně jako u Tebe, moje první dcerka vůbec nepřibývala, tak jsem to musela vzdát. Nebylo se jednoduše kde poradit. Teď mám druhou holčičku, je jí 9 měsíců a jsem pyšná na to, že stále kojím a jsou to pro nás obě krásné, společné chvilky. Ale taky začátky nebyly vůbec jednoduché. Udělala jsem pro přípravu maximum, navštěvovala jsem kurzy kojení, nabiflovala různou literaturu a čekala, jak vše tentokrát půjde v pohodě. Ale problémy se opakovaly jako u první holčičky. Ale - díky vymoženosti dnešní doby - laktační sestry - jsem vše vyřešila. Sestřička ke mně začala několikrát denně jezdit a za několik dní mě rozkojila. Velkou část mého úspěchu přikládám psychice, protože díky úžasné sestřičce jsem na ten problém prostě nebyla sama a bylo vyhráno. Obdivuji Tvoji snahu a výdrž a současně chci tímto poděkovat Laktační lize, ačkoliv jsem se setkala i se zápornými názory na ni od gynekologů i dětských sester! Prodělala jsem 2 velké záněty prsou a opět díky bezvadné laktační sestřičce jsem vše zvládla i bez antibiotik, které mi při návštěvě gynekologa byly automaticky ihned předepsány.
Takže držím pěsti, ať si Sonička pochutnává co nejdéle na Tvém mlíčku.
Předchozí