Já se bála, že jsem napsala příspěvek: jsem anorektická fretka a kdo je víc...
Když jsem to četla, tak jsem tam žádné smajlíky neměla a tak jsem si myslela, že jsem se někoho dotkla a tak jsem to nemyslela - zrovna já
Svatební šaty? přeji šťastnou ruku na půjčovnu, protože kamarádka měla problém.
Nenech se znechutit, oni šmejdi, mají ty šaty číslované jako vietnamci. Posunuté velikosti směrem k menším.
Já měla svatební šaty velikosti 36 - v životě jsem 36 neoblékla, jen ty
šaty.To víš, útlá ramínka a boky schované v prostorné sukni. Jsem prostě sukňový typ.
Ha,¨další výhoda, konečně mi po letech nemrzne zadek v sukni, protože mohu nosit
kalhoty.
Což mi připomíná, že to že jsem zhubla mi ušetřilo spousty peněz, protože jsem
mohla začít nakupovat u stánků a ne v konfekci pro starší a pokročilé.
Ale stále nesnáším nakupování kalhot, vždy se v kabince strašně potím nervozitou a pak páchnu jako kocour.
Zapoměla jsem napsat to nejdůležitější, tím jsem měla tehdy začít:
proč řešit váhu po porodu -
- sedím v kanceláři se třemi velmi silnými kolegyněmi v přechodu.
Když tehdy porodily, váhu nechaly tak jak byla. Každé dítě cca 5 kg nahoru.
Takže do třiceti jen na dětech plus mínus 10 kg. Jenže každý rok jim přidal
další deka a kila.Došly do přechodu a najednou hup a 10-15 kilo ještě k tomu.
Mají teď mnoho zdravotních problémů - záda, klouby, žíly a samozřejmě tlak.
V létě si mažou na vnitřní stranu stehen krémy a to, co se maže do podpaží,
aby si při chůzi neodřely stehna.
Ježiš, to si radši už nikdy nedám majonezový salát nebo dort.
Ještě stále mám v živé paměti, jak mi moje sestra každé vánoce kupovala kalhotky.
A já je nikdy nedostala výš jak ke kolenům. Ale na pohled byly velké dost.
Nedávno jsem na jednu sadu narazila hluboko ve skříni a umyla s nimi koupelnu. Nekecám, když říkám, že si kupuji kalhotky velikosti XXL. V menších mám zadky
dva. Zadek a podzadek, co mi vyleze z kalhotek.
Proto jsem se tak zasmála u Bellaniný povídky, protože to je přímo ze života.
Byla jsem těhotná jen dva měsíce a už jsem byla otravná až běda.
Bolelo mě strašně břicho a to to přitom ani nezačalo. Po sexy nastávající mamince
nebylo ani stopy,byla jsem strašně nafouklá.
Nevím, proč zrovna já bych měla mít štěstí a kila "vykojila". Ne, né já budu oplácaná, nervozní, nevyspalá a jediné po čem budu toužit bude tatranka.
Prostě odříkaného největší krajíc.
(nechci ze sebe dělat chudáka, ale bohužel, je to pro mě sen z ráje)
Děkuji ti, že jsi mi napsala ten další dopis, pořád jsem přemýšlela,
jestli nepůsobím jako militantní fretko-anorektička.
Taková ta, co sní mrkev a běží na rotoped a dveře od domu má ve tvaru kalibrační formy - kdo se neprotáhne, je tlustej.
Každý kdo mě zná ví, že obžerství je moje druhé jméno.
Bohužel,nejsem labužník, ale "futrovač". Takže bych se dokázala vyžrat i rohlíkama.
Přeji ti krásnou svatbu a ještě krásnější šaty.
A určitě si dopřej závoj. Já ho neměla, měla jsem pocit, že bych to přehnala
s romantikou a teď toho "lituji".
Když už, tak už.
Předchozí