milá Kristýno, ani nevíš jak jsi mě svým článkem potěšila, bylo to jako by se vrátil čas. Má první dcera má nyní 11 let a kojení probíhalo stejně jako u tebe s tím rozdílem, že jsme vydrželi 8 měsíců + sunar, odstříkavat mi nešlo ,tak jsem to -asi předčasně vzdala. U druhého těhotenství jsem si předevzala, že to tentokrát půjde, a věřila jsem tomu- vše je přece o psychice- málo mléka nikdo nemá, že? ale ejhle- prasklina hned po prvním přisátí na sále, křičící dítě hlady, pomoc sestřiček které mi po tom hrozném stisku bradavky sdělily, že mléka mám dost, a po dotazu paní dr. jestli jsem se už uklidnila, to vše mělo za následek že jsem přišla kvůli kojení domů v katastrofálním psychickém stavu. Cestou domů jsem koupila Nutrilon, ale použít jsem ho chtěla až v tom krajním případě. Ten nastal hned druhý den. Mala plakala a plakala a já už nevěděla co s ní, a po vypití umělé výživy naráz spala v kuse 5 hodin. ale i tak jsem opět vydržela 8 měs. spolu s umělou výživou. Nikdo ani netuší jak mě to mrzelo, ale nakonec kojící matka na zhroucení asi taky nebude pro mimi to nejlepší, ne? Jen nechápu proč se nikde nenapíše že OPRAVDU existují matky co kojit prostě nemůžou a ne že nechtějí. Mějte se krásně Gábina
Předchozí