Přidat názor k článku Jak správně týrat své dítě

Tu knížku taky mám, a půjčila jsem ji své kamarádce, která čeká miminko, prostě proto, že nám to fungovalo.
Věřte, že když plakal, vyzkoušela jsem v podstatě cokoli. Už v porodnici jsem 2. den po porodu pochodovala 5 hodin po chodbě, protože Kubíček plakal a plakal a nebyla síla, která by ho utišila.
Pak přišla sestřička, Kubíčka zavinula a bylo po pláči. Měl problémy s usínáním, budil se samovolnými pohyby ručiček a když byl opravdu maličky - do 3 měsíců, v podstatě z 80% usínal s puštěným fénem. Tedy pokud neb yl v kočárku - a povím vám, že takové drncání, to je taky celkem síla - ze začátku jsem byla naštvaná a celá nesvá, když jsme vyjeli ven, na ty Pražské drncavé chovníky - jenže Kubíček to miloval, čím víc to drncá, tím líp se spinká!
Měli jsme ale velký problém u našich - bydlí na vesnici, mají tam nově vyasvaltované silnice i náves - takže žádné drncání, široko daleko žádné auto, které by dělalo trochu randál- to byla síla!!! Kubík řval v kočárku skoro hodinu! My s manželem jezdil a vypadali jako krkavčí rodiče - naštěstí nás zachránila dvě auta, která jela těsně po sobě - jejich zvuk byl právě tak dlouhý na to, aby Kubík zabral....

Tak těsné zavinutí, jak se popisuje v knížce jsem praktikovala párkrát, ale přes to u nás platí, a to mu už bude 5 měsíců, že usínáme stále v lehkém zavinutí v rychlozavinovačce (naštěstí mám velikou).

Kubíček je jinak velice živé a kontaktní miminko, od 3. měsíce se přetáčí na jednu, od 4. na obě strany, celkově je to takový malý neposeda, celý den mrská nožičkama, ručičkama, neznám u něj, že by jen tak ležel a koukal... a kdybych ho nedala spát - rozuměj lehce nezavinula do rychlozavinovačky, tak prostě nespí. I to se musel naučit, že když přijdu, dám do pstýlky, lehounce zavinu, dám dudlíka a pusinku na čelíčko tak se bude odpočívat...

Také lítáme, plaveme ve vaně, masírujeme, také nosíme v babyvaku...
A vůbec mi nepřipadá, že bych dělala něco, do by mu ubližovalo, naopak. TeĎ,ve 4,5 měsících mám nádherné, uchechtané mímo, které je prostě jen velice
živé. Zato je naučený usínat v podstatě samo - vlastně ani neznáme několikahodinové uspávání, probdělé noci pláčem - i když bez SAB simplex by t asi taky vypadalo jinak...

Vlastně jediné, co jsem nedokázala, je třesení - ale to za mne obstaral kočárek:)...a podle mne to obstarává za všechny maminy, které děti vozí v kočárku po chodnících.

Když viděla má kolegyňka, která má o půl roku staršího kloučka, viděla, jak rozdává úsměvy na všechny strany, tak se mi ptala "Prosím Tě, a plače Ti vůbec někdy???"

Tak já nevím....asi si to musí každý projít a vyzkoušet sám....
Tak, jako my...

M+K