Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

Po delším časovém odstupu jsem se vrátila k tomuto článku a chci popsat svojí zkušenost. Předesílám, že mám dvě děti, spaní se starší dcerou (4,5 roku) jsem si doslova protrpěla až do jejích tří let.. U syna jsem byla rozhodnutá, že vše bude jinak, ale naprosto bezpečně jsem skončila tam, kde jsem byla s dcerou... tedy u spaní v jedné posteli. Ovšem bylo to čím dál tím horší, nespal ani syn, ani já, ani manžel. Noc jsem brala jako další směnu. Ovšem před deseti dny se to změnilo. Nechci říkat, že je to změna definitivní, ale je tak veliká, že to snad nemůže být jenom Kristiánův rozmar.
Vlastně jsem ani nechtěla metodu popsanou v článku použít. Připadala mi dost hodně drastická a necitlivá. Došlo k tomu vlastně náhodou, nebyl to úmysl. Takže:
Noc č. 1: Syn se probudil v půl druhé, přestěhovali jsme ho z postýlky do velké postele a snažili jsme se ho uspat. Marně :-( V šest hodin manžel prohlásil, že už ani nemá cenu usínat, když za hodinu vstává do práce. Popadla jsem syna, dala jsem ho do dětské postýlky, přikryla, dala mu pusu, popřála dobrou noc a rozhodla jsem se ho ignorovat. Brečel asi deset minut, pak usnul a spal do deseti...
Noc č. 2: Už jsme byli odhodlanější... Syn se probudil okolo čtvrté hodiny ráno, brečel asi patnáct minut, pak cca pět minut spal, pět minut brečel (my s manželem jsme ani nedutali), pak definitivně usnul a spal do deseti...
Noc č. 3: Okolo čtvrté ráno opět asi pět minut brečel, pak spal do devíti ráno...
Noc č. 4: Spal nepřetržitě od devíti večer do devíti ráno.
Noc č. 5: Spal nepřetržitě od devíti večer do devíti ráno.
Noc č. 6: Spal nepřetržitě od devíti večer do devíti ráno.
Noc č. 7: Spal nepřetržitě od devíti večer do devíti ráno.
Noc č. 8: Spal nepřetržitě od devíti večer do osmi ráno.
Noc č. 9: Spal do čtyř ráno, pak se vzbudil a hodně dlouho brečel. Dala jsem mu napít čaje a chvilku jsem ho měla u sebe v posteli, ale hodně se vrtěl a nechtěl spát, tak jsem ho přesunula do dětské postýlky... Udělal - cituji :-) "be be" a usnul - spal do čtvrt na deset.
Noc č. 10: Probudil se okolo půl sedmé, dostal trochu čaje.. Sice jsem si říkala, že už zřejmě bude se spaním konec, ale přesto jsem ho položila do postýlky a šla si lehnout. Než jsem hlavou dolehla na polštář, z dětské postýlky se ozývalo jen pravidelné pochrupování :-). Spal do čtvrt na deset.
Navíc se ráno nevzbudí s pláčem, ale vítá mě rozesmátá odpočinutá tvářička! A jako bonus jsem dostala ještě naprosto úžasné odpolední spaní, Kristián spí dvě hodiny a musím ho budit.
Takže když jeho nynější spaní srovnám se spaním předchozím (budil se pětkrát šestkrát za noc, chtěl pít, pochovat, pohladit, popovídat si, poprat se, trochu mě poštípat a pokousat, chvilku škrábat pelest postele a vůbec provozovat rozmanité noční zábavy...) - je to opravdu obrat o 180 stupňů. A o co víc jsme se tohoto razantního kroku obávali, o to lehčí to bylo a vlastně vůbec ne tak bolestné, jak jsem si představovala. Jenom ještě podotýkám, že synovi je čtrnáct měsíců (dřív bych se asi neodvážila), nekojím, ani mu v noci nedávám mléko, jenom trochu dětského čaje.