Zuzulo, já bych nechtěla hodnotit, jestli je to správné nebo ne, nicméně přesně tohle praktikuju...Když už vyčerpám z mého pohledu všechno a nic nepomáhá, prostě odcházím, pustím tu hudbu, lehnu si do vany...AS nedělám to proto, že bych si myslela, že je to správné nebo to pomůže, ale kvůli tomu, abych se nezbláznila já.....Po dvaceti minutách si psychicky odpočinu a dítě buď mezitím usne nebo jsem opět schopná ho jít uklidňovat.....Podobně se chovám i v jiných "krizových" situacích, je to lepší, než se zhroutit, přepínat se apod....I máma je jen člověk a někdy holt člověk musí dělat kompromisy mezi tím, co je nejlepší pro dítě a tím, je je dobré někdy i nutné pro matku...
Ale možná jsem jen krkavčí sobecká máma, nevím...
Předchozí