Přidat názor k článku Kterak skromná vesnická dívka ke štěstí přišla

Mám skoro stejně starého syna, narodil se 20.9. a skoro týden jsem ho přenášela, už jsem se pomalu chystala na vyvolaní porodu. Když jsem začala rodit, tak jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost, protože jsem si myslela, že to jsou opět poslíčci. Až když mi praskla voda, tak jsem pochopila, že už je to tady.
S otěhotněním jsem problémy neměla, ale trápeni jsem si také užila.
Už jsou to skoro 2 roky, co jsme měli svatbu. A hned po svatbě jsme se vrhli na plození potomka, pak následovala firemní oslava- no užili jsme si to a alkoholu bylo až až. Po oslavě hned následovalo ošklivé nachlazení, tak jsem poctivě lupala Coldrex….Vůbec mě nenapadlo, že bych mohla být těhotná. Všude kolem sebe jsem viděla, jak těžké to může být a nám by se to povedlo hned na poprvé? Ale co osud nechtěl, za pár dnů jsem zjistila, že čekáme mimčo. Následovala velká radost, ale i obavy, zda vše bude ok. Bohužel nebylo v 10tt jsem potratila- zamlklý potrat. Dnes by byl prckovi už víc jak rok. Občas si na to vzpomenu a říkám si, jaké by asi bylo. Ale zase vím, že by nebyl cvrček.
Pořádně jsem to obrečela, tak jsme si dopřáli krásnou dovču a půl roku pauzu. A okolo vánoc jsme se opět přestali hlídat. Proběhla oslava Nového roku a já už asi nějak povědomě cítila, že jsem těhotná, protože mi ten alkohol nějak nechutnal. Ale to že je to pravda mě zaskočilo. Opět hned napoprvé. Ale aby nebylo všem trablům konec, asi za týden jsem začala krvácet a šupajdila do nemocnice. Celou cestu jsem brečela jak želva a připravovala se na nejhorší. Naštěstí vše dopadlo dobře, byl to „jen hematom“. Už jsem zůstala na rizikovém a 3 měsíce se klepala strachy o našeho drobečka.
Nakonec se vše srovnalo a my se dnes radujeme z našeho drobka, i když je to mámin závisláček. Táta se vrací z práce až večer a tak trávíme dny spolu. Někdy ho mám plné zuby, ale uvědomuju si jaké máme vlastně štěstí.
Tak ať nám ta naše zlatíčka pěkně rostou a radujme se z jejich pokroků.