Docela zajímavá otázka: dobrá kojná = dobrá matka ?
Asi se můžu podívat na tento "problém" z opačného hlediska než většina pisatelek. Moje dcery od druhého dne po porodu projevovaly tak úžasný apetit, že to tak nějak šlo všechno samo. obě jsem kojila asi 18měsíců. Tvrdila bych, ze jednou z věcí co fungují,je "nedělat si dopředu hlavu". Lahve na mlíko jsme ani nekupovali (i když babičky se divily). A to že jiné děti jedí mlíko z lahve a ne z prsu starší dcera nemohla dlouho pochopit.
Nikdy bych ale netvrdila, že je to moje zásluha. Tak jako není chyba, když to prostě přirozeně nejde.
Bohužel přesvědčování žen o tom, že to v minulosti šlo vždy a všem, je zásadní chyba! Obrázky statných kojících selek M. Aleše ale nevypovídají o tom, že často kojily i děti cizí. Protože ty jejich to prostě nemohly. Nebyly to pouze rozmazlené, nebo nemocné bohaté paničky, ale taky těžce pracující, stresované ženy stavu středního. A u těch nejchudších děti co si s mámou v kojení neporozuměly, prostě a tiše odcházely na hřbitov.
Jěště tady někdo bude volat po "starých dobrých" časech?
Užívejte si prostě dětí, bez výčitek kojte, nekojte. Dle míry trpělivosti bojujte.
Ale děti si hlavně užívejte.
Vždyť mnohem důležitější je být dobrá matka, než dobrá kojná.
Předchozí