Taky jsem měla první dítě císařem pro KP, ale bohužel nejdřív jsem se snažila 36 hodin porodit přirozenou cestou. Rozhodně bych radši císaře rovnou. Při druhém už mě upozorňovali rovnou, že kvůli jizvě to bude možná zase císař. Moc jsem chtěla porodit normálně, ale bylo to úplně stejné jako s prvním a navíc jizva při kontrakcích pekelně bolela, to ostatně už od půlky těhotenství. Naštěstí mě už nenutili tak dlouho, abych se snažila porodit normálně, protože se sami báli té jizvy. Co se týče bolestí, nemůžu tedy srovnávat, myslím ale , že miminko vynahradí každou bolest. po druhém císaři se mi ale jizva špatně hojila, dlouho hnisala, ještě na konci šestinedělí jsem měla 3 cm otevřené břicho, prý se to stává, řežou totiž dvakrát do stejného místa. A velice protivné mi bylo, že jsem musela nastoupit do nemocnice už ve 39. tt, aby mohli lékaři sledovat jizvu, jenže já jsem 14 dní přenášela a dalších 8 dní tam strávila po operaci, takže celkem jsem tam ležela měsíc, z toho tři týdny mi nic nebylo a to tedy byla hrůza. Takže při druhém těhotenství po císaři si raději zajistěte pěkně dopředu hlídání prvního děcka. Můj manžel na to vybral celou dovolenou a když nás s miminkem pustili, musel už do práce ( mohl si samozřejmě na hlídání starší dcery vzít paragraf, ale ten platí dost bídně a jen 10 dnů ). Pro maminky, které už víc dětí neplánují, je docela výhoda, že pokud chcete, nabídnou vám při druhém císaři rovnou sterilizaci, takže máte vystaráno o antikoncepci. Ale nikdo vám ji nevnucuje, alespoň tedy ne na Kladně. Držím palce všem maminkám a rozhodně se císaře nebojte, je to určitě lepší než operace žlučníku .
Předchozí