Srdečně zdravím, Bobe! Koukám, koukám, že tys odborník na vše - dokonce i na porodnictví! Máš můj obdiv! Nedovedeš si představit, jak rád tě zase "vidím", respektive čtu tvé nezapomenutelné myšlenky a postřehy.
Ale - to by bylo, aby nebylo, že? Pokud by moje žena chtěla rodit doma, respektoval bych její postoj a určitě nešílel, co by bylo, kdyby..., protože tím ničemu nepomůžu, ale snažil se jí maximálně pochopit i podpořit. Rozhodla se přivést děťátko na svět v porodnici, ovšem s vyloučením jakékoliv standardní chemické medikace, pouze připustila "tu cukrovou", která porod velice usnadnila (nevěřil bys), a toužila, aby mohla být porodu po celou dobu pobytu "na sále" přítomna vlastní PA. Vedení oddělení nám vyšlo ve všem vstříc - každému bychom takový porod přáli.
Domnívám se, že zcela záleží na ženě, jaký způsob porodu zvolí. Je to přece dospělá lidská bytost - nastávající máma. A že bychom my, mužská část populace, měli být její oporou, i když nesouhlasíme. Žena totiž vnímá dění kolem nás (i cítí) jinak a "ví" často mnohem více, než si vůbec dokážeme představit...
Ostatně - myslíš, že příběh Hanky by v případě nevyvolávání porodu skončil tak, jak popisuje? Kdoví... P.
Předchozí