Přidat názor k článku Od porodu doma, přes porodní dům k porodu v porodnici

Už je to dlouho, co se mi narodila první dcera. Teď čekáme vnoučka a proto jsem se dostala k této diskusi. Proč bych nerodila doma? První těhotenství i porod probíhal zcela bez problémů. Porod byl vyčerpávající, prostředí studené, možnost výběru porodnice nebyla. Dcera se narodila kolem 4. hod., kolem 7. nás s ještě jednou maminkou převezli na pokoj. V 9 hod. byla primářská vizita. Lékaři vyšli z pokoje, diskutovali za dveřmi, chtěla jsem se napít. Začala se mi třást ruka, slyšela jsem zoufalý křik druhé maminy a poslední myšlenka byla "proboha, co bude s mým dítětem". Probrala jsem se třetí den. Přemohl mě silný eklamptický záchvat. Naštěstí jsem si skousla jazyk, který mi tak nemohl zapadnout a pomoc byla blesková. Doma by mi nikdo nedokázal pomoci, než bych se dostala do nemocnice, mohlo by být pozdě. Pobyla jsem si v nemocnici přes měsíc. Dovětek: Při druhém těhotenství byl lékař na tuto možnost připraven. Celé těhotenství jsem držela nesladkou a neslanou dietu. Do porodnice jsme přijeli po půlnoci, dcerka byla bez problémů ve 4. hod. na světě. Do porodu mě hlídala sestřička - praktikantka, která se bála komplikace víc než já. Bylo příjemné jí mít u sebe, kdo mi pomáhal překonávat obavy.