Musím se přiznat, že s očkováním žádný velký problém nemám. Ten článek mě ale docela zaujal a je mi divné, proč mě dříve nenapadlo, že očkování je nějak špatné.
Jsem totiž člověk, který k doktorovi nechodí, pokud vyloženě nemusí a ani děti k nim moc nevodím, léčím je sama (a manžel trochu nadává, protože on je pravý opak - se vším k lékaři). Léky nepožívám žádné (kromě nějakého Paralenu, když nezabere na vysokou horečku vlažná koupel třeba), odmítla jsem vyvolání porodu a porodila spontánně 42+3,... a tak.
Očkování ale jsme podstoupili podle "programu". Také se dost řídím intuicí a ta mi k očkování nic neřekla. :-) Pokud uvažuji o hexavakcíně, přiznám se, že jsem ji pro druhou dceru koupila. Úvaha byla taková, že méně píchání a lehčí reakce, jak hlásá výrobce. Pravda je, že první dcera občas měla po očkování zvýšenou teplotu. (To byl jinak jediný negativní projev na očkování u nás.) Takže tomu jsem chtěla uniknout hexavakcínou u druhé dcery - že bude méně krát očkování (a tedy měně krát nějaká nepříjemná reakce) a navíc lehký průběh reakce. A bylo to tak. Dceři nebylo nic, neměla ani tu teplotu.
Jinak si myslím, že očkování někomu škodit nemusí a někomu skutečně uškodit asi může, ale jak to předem vědět? Jsem pro očkování a jsem ale také pro šetrný způsob - ve smyslu, jak o tom už tady zanělo.
Předchozí