Přidat názor k článku Od porodu doma, přes porodní dům k porodu v porodnici

Pročítám se diskusními příspěvky a strašně lituji, že já jsem se rozhodnout sama nemohla. Rodila jsem třikrát - jeden zážitek horší než druhý. A dosud jsem problémy s těžkým porodem přičítala rodové dispozici - i moje maminka a babička se těžko otevíraly. A dnes jsem pochopila, že to nebyla jen moje neschopnost, ale obrana před stresujícím prostředím. Byla jsem evidenční číslo a víc nic. "Sestři, teď ne, mám stahy!" "Myslíte, že tu máme jen vás?" Vrazila mi prsty do konečníku, přiložila studený kov na břicho kdykoli uznala za vhodné.Pak neměli čas (šili vedlejší pacientku) a mně stahy přestaly. "Dělejte, dělejte, neslyšíme ozvy!" Dítě přidušené, zlomená kliční kost (zjistila až po týdnu místní pediatrička). Nebyl tam nikdo, kdo by mě držel za ruku - jen bílé nepřátelské a neochotné postavy. A to nemluvím o bezohledném klistýru,krvavém holení,nuceném ležení s křížovými bolestmi... Cítila jsem se hůř než kráva ve velkokapacitním kravíně.