Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Bydlíme v Praze a dost často jezdím MHD. Auto máme ale neřídím, městskou dopravu používám minimálně 2-3x v týdnu. Jezdím se starší dcerou (3)
roky s kočárkem se synem (1,5 r). Za pár týdnů budu jezdit se 2 dětmi + kočárkem. Zase tak depresivně to nevidím. V Praze se dá hodně cestovat nízkopodlažními autobusy a většina meter je vybavena jezdícími schody. Nastupování s kočárkem se dá za chvíli natrénovat, i nastupování s kočárkem a starším dítětem v náručí. Za pár týdnů budu trénovat nastupování a vystupování na eskalátory se 2 dětmi:-).
Horší je to když musím s kočárkem do schodů, to je vždy hrozné dilema co se starším dítětem, které nezvládá jít po schodech samo a bojím se aby někam neuteklo. Ale ti to se dá vyřešit.
S výraznou neochotou jsem se nesetkala, ale často musím sama někoho žádat, aby nám pomohl. S odmítavou odpovědí jsem se za ty 3 roky setkala jen několikrát, když nebyl nikdo vhodný v tramvaji, tak mě pomohl řidič. Když potřebuji pustit sednout s bříškem a starší dcerou v náručí, tak musím téměř vždycky někoho požádat, ale ochotně pustí.
Docela mě ale štve přístup některých starších spoluobčanů, např. když nastupuji s kočárkem a oni sedí na místě určeném v nízkopodlažním autobuse pro kočárky, nebo když se kočárku přidržují místo madla.
mája