Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Bobe, ono je fakt, že k maminkám s kočárkem se lidi chovají trošku jinak než k tatínkům. Já se s vyloženým hulvátstvím nesetkala, ale běžně se mi stávalo, že na stanici autobusu lidi přecházeli k jiným dveřím - a ne proto, že bych překážela při nastupování. Vím, kde ty správné dveře jsou a tak jsem na tom místě už čekávala. Sotva lidi viděli, že pojedu autobusem, přecházeli dozadu, takže se mnou na jedny dveře čekali mladíci a staré babičky. Muži od 30 let, zvláště pak typu "úspěšný pan podnikatel" většinou přecházeli jinam. Pokud mi někdo pomohl (naštěstí jsem využívala nízkopodlažní autobusy, tak to nemuselo být tak časté), byli to právě mladí kluci zhruba okolo 20 let a nebo kluci, o kterých byste to podle vzhledu nikdy neřekli. Roztodivné účesy všelijakých barev, piercing všude možně, oblečení na první pohled ne zrovna upravené, ale chování velmi příjemné, ochotné, sami pomoc nabízeli, do kočárku se usmáli, na děti udělali veselý obličej. V duchu jsem se těmto mladíkům mnohokrát omlouvala, když jsem je dříve podle vzhledu zařazovala do skupiny podezřelých individuí. Ne vždy je to pravda...