Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

v praze jsem byla žila čtyři roky, teď žiju jinde, ale nedávno jsem musela absolvovat dvě cesty přes prahu MHD. teď budu radši riskovat zácpu na jižní spojce v autě než znovu do metra...
chápu, že praha, jako každé jiné velké město, prostě pulsuje a lidi se přelévají.. nechápu, ale beru neochotu lidí jako přírodní jev, s tím se moc udělat nedá. jediný, kdo může něco udělat je dopravní podnik. píšeš, že eskalátory jsou všude... no, buď jsem slepá, nebo jsou naopak jenom někde. proč teda, alespoň ve frekventovaných stanicích, nejedou některé z eskalátorů do vstupního vestibulu metra směrem dolů? jezdci s kočárkem i lidé, kterým chůze ze schodů činí potíže by si k nim určitě zašli. ve stanicích, ve kterých jsou čtyři až pět východů, by to k zablokování určitě nevedlo.. jízda po eskalátorech je opravdu adrenalinový zážitek. nastoupit a vystoupit v proudu lidí je někdy těžké pro hůř pohyblivé dospělé, pro kočárek dvojnásob. nejde to prostě tak rychle, jak dav čeká...
dopravní podnik označuje vždy nějaké sedadla jako rezervované pro zdravotně postižené. respekt k nim se už (časem) vybudoval. mohli by něco podobného zavést pro kočárky. na místě k přepravě určeném dát cedulku rezervé pro čtyři (tři) kola, někde ukotvit, že na eskalátorech je nutno za kočárkem dodržovat určitou vzdálenost. jistě by se výsledek nedostavil hned. ale ten zelený křížek na sedadlech už taky (aspoň trochu) funguje...
(a omlouvám se všem, kterým jsem na i.p.pavlova přejela kočárkem nohu. měla jsem vždycky co dělat, abych se tam tím davem propletla samotná, s kočárkem je to tak nadlidský úkol.)