V odpolení špičce před frekventovanou zastávkou najedu s kočárkem k výstupním dveřím vysokého autobusu.Dveře se otevírají. Usměju se, kouknu nalevo, kouknu napravo, svedu čtyřletou dceru z opravdu vysokých schodů,vrátím se nahoru, mrknu vyndám roční mrně z fusaku, snesu je dolů, předám dceři, počkám, až se děti pevně chytnou, vyběhnu schody nahoru, pootočím kočárek (18 kg, já necelých 50)a snesu dolů, chytnu děti za ručičky a kousek se odsunu. Všichni ostatní - vystupovala jsem jako první - konečně mohou, byť s tříminutovým spožděním, vystoupit. Jak tenhle test ochoty spoluobčanů dopadl? Výborně. Nikdo mi nevynadal.:)
Předchozí