Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

No jo, ale zas já třeba kupovala trojkombinaci, protože prostě hlubokou korbičku potřebuju. Moje děcka když už v kočáru byla, tak v něm moc neposeděla (od cca půl roku, co se dokázala postavit), tedy pokud jsem chtěla vyjet s kočárem, tak jsem je musela nechat stát (nebo se s mířit s tím, že celou cestu budou ječet). Sedět ještě neuměly, takže ve sporťáku jsem je vozit neomhla (kácela se) a nechat je poskakovat jenom v takových těch taškách, co jsou ve sporťáku položené pro miminka - to jsem si teda neuměla představit, hlavně bych se obávala, zda to ten kočárek vůbec vydrží. Navíc tím, že mám děcka dva roky od sebe, tak jsem zpočátku občas využívala možnosti hodit do korby dvě děti najednou :o) Ale fakt je ten, že nízká váha pro mne nebyla priorita, protože na cestování jednoznačně upřednosťnuju šátek a s kočárem jsem do MHD lezle jen zcela výjimečně - když jsem někam jezdím s mým tátou, který si chce vozit vnouče, jednou, když jsem "testovala", jestli je cestování opravdu taková hrůza, jak se furt líčí a pravidelně do nízkopodlažní linky, která jezdí od nás ke školce (ovšem kdyby nejezdila nízkopodlažní, tak bych chodila pěšky).

MMCH já v MHD problémy nemám, důležité pro mne je, že když někoho požádám o pomoc nebo o uvolnění místa k sezení, tak mi vyhoví. Jestli ochotně nebo neochotně - to fakt nezkoumám.

S.+++