Já tedy vždy, pokud už mi někdo nenabídne pomoc sám, zdvořile poprosím a posléze i poděkuji. Dělám to automaticky. A i dříve zase mne maminky slušně poprosily o pomoc.Nikdy jsem se s nějakou averzí na nabídnoutou pomoc nesetkala, takové maminky opravdu musí být velké vyjímky. Nyní už používám golfky a nijak nedávám najevo, že chci pomoci a pokud se i tak někdo nabídne, tak s úsměvem poděkuji, ale že to zvládnu sama, protože, když vím, že to sama zvládnu, tak proč někoho zneužívat. A co se týče nabídnutí madla kočárku- jednak já si "najedu"nejblíže ke dveřím a manipuluji s kočárkem, tak mi i připadá čas zabírající jakési přebíhání dozadu a dopředu. A pak kolikrát mám u miminka osobní věci a trošku mám i obavy z krádeže.
Předchozí