Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Já tento problém vidím z obou stran. Zatím jsem bezdětná ale ne na dlouho :-) Fascinují mě maminy v dopravních prostředcích, které jsou plné lidí různého pohlaví a věku. Pravidelně o pomoc s kočárem požádají ženu. Pokud se to stalo mě tak jsem nikdy neodmítla a byl tu další problém: dostala jsem místo rukojeti kočárku tu část kde jsem absolutně nevěděla za co ho chytnout a ještě jsem lezla po schodech pozpátku.......asi až porodím budu po zásluze potrestána že si dovoluji tuto kritiku. Ale mamči by si měly uvědomit že rukojeť kočáru a chůze dolů po směru je pro pomocníky a ne pro ně! To bych měla ještě dodat, že mám tělesné postižení, které ale není na první pohled vidět, platí pro mě zákaz nošení těžkých břemen, ale vysvětlujte to v narvaném autobuse ženě co žádá o pomoc, nikdy jsem neodmítla, ale ten kyselý výraz jsem asi měla........
Na druhou stranu jsem teď byla svědkem toho, že mamina s kočárem neměla v tramvaji koho požádat o pomoc a jediný člověk co tam byl jsem byla já, jenomže už v 28. týdnu.....odmítla jsem, poprvé v životě. A ona to chuděra dolů s těch schodů musela „seskákat“ nevěřila jsem že je něco takového možné bez ublížení na zdraví.
Takže až já budu nucena s kočárem cestovat hromadnou dopravou, dám na modlení.