U hlubokáče tomyslím problém není, snad každý se dá chytit za korbičku ze spodu. Takže i pomocník ho drží docela vysoko, což je přijatelné jak z hlediska váhy, tak toho, že se neumaže od koleček. Jiné je to u sporťáků. Já měla přehazovací rukojeť, takže jsem na zastávce vždycky přehodila tak, že pomocník opět držel za korbičku. Když jsem to náhodou nestihla, buď jsem nabídla rukojeť nebo bez ptaní ukázala, kde chytit. Vždy jsem se snažila si vybrat muže, nebyl-li, pak mladou ženu. Ale někdy fakt nikdo než ženská v dohledu není. Taky na zastávce si k dotyčnému můžeš popojet, ale v tramvají nebo v autobuse za jízdy jet s kočárem dopředu, protože tam sedí chlap, to není nic moc. A nechat tam kočár stát zabržděný není bezpečné. Jednak brzda nemusí být kvalitní, ale hlavně, když vůz zabrzdní prudce, kočár se může převrhnout. A nabízet rukojeť při výstupu, když je vůz plný a dotyčný stojí u dveří, také není praktické.
Pokud by mě někdo požádal o pomoc v situaci, kdy bych nemohla, řekla bych "nezlobte se, já nemůžu (jsem těhotná, po operaci, mám zlomenou ruku), ale já vám někoho najdu".
Předchozí